| GPS 37.0380817N, 27.4241539E (mauzoleum) |
Jedno z největších turistických středisek Egejské oblasti Bodrum nám při vyslovení jeho starověkého jména Halikarnas okamžitě evokuje jeden ze sedmi divů světa - Mauzoleum. Zdejší rodák, první historik Hérodotos, jej pojmenoval podle krále Mausola. Jedná se o hrobku, postavenou podle vzoru Nereidského památníku z Xanthosu. A dalo jméno mnoha dalším hrobkám, budovaným v následujících tisíciletích.
Už v dobách antických zde stávalo město, které se jmenovalo Halikarnassos. V něm vládl ve 4. století před naším letopočtem král Mausolos. A protože chtěl být něco extra i po své smrti, nechal si vybudovat obrovskou hrobku. Když se pak v tomto městě narodil Hérodotos, kterého dnes známe jako Otce dějin, pamatoval na své rodné město také jedním ze sedmi divů tehdejšího světa. A když v Egyptě vybral hrobky králů – pyramidy, proč by podobnou stavbu nevybral i doma? Ale jak ji nazvat? Hrobka se nehodí, tak použil jméno krále a vzniklo Mauzoleum.
Stavba to asi byla opravdu velkolepá, i když z ní dnes můžeme obdivovat pouze základy. Kameny z této „barbarské“ stavby totiž použili křižáci na počátku 15. stol. k budování nedobytného hradu, chránícího dodnes původní antický přístav. I když jej zaštítili jménem sv. Petra (petr = skála), duch Mausolův se jim pomstil. Dříve, než stačili hrad r. 1522 dokončit, dobyl sultán Sulejmán Veliký srdce jejich řádu na Rhodu a z Halikarnassu se stalo Bodrum. Aby dostálo svému jménu (hladomorna), byli sem posíláni nepohodlní dvořané z Istanbulu. Hrad však zůstal až do dnes de facto neporušený a proto bylo možné v něm vytvořit nádherné Muzeum podmořské archeologie. Najdeme zde památky od dob mykénských až po současnost.
Dnešní Bodrum je živé, turistické středisko, jedno z nejdůležitějších na celém egejském pobřeží Turecka.
