| GPS 37.7094061N, 28.7271403E |
Sedmnáctou z tureckých památek, které byly zapsány na seznam UNESCO, je archeologické naleziště Afrodisias. Při jeho návštěvě nepochopíme, proč se tak stalo až roku 2017 - jedná se o naprosto jedinečnou lokalitu s mnoha krásně zachovalými památkami.
Je těžké popsat pocit, který se vás zmocní při prohlídce ruin tohoto kdysi nádherného města. Pokusme se ho trochu přiblížit.
Město bylo – jak je zřejmé z jeho názvu – zasvěceno bohyni Afrodite. Její jméno se objevuje na různých stříbrných a bronzových mincích z konce druhého a začátku prvního století před naším letopočtem. Koncem prvního století před naším letopočtem císař Marcus Antonius uznává autonomii města Afrodisias i nedotknutelnost svatyně Afrodite. Tato privilegia byla potvrzena i císařem Tiberiem roku 22 a trvala po celou dobu císařství.
Opevnění města měří asi 3,5 km a uzavírá plochu asi 520 ha. Hradby byly zřejmě postaveny až v pozdní době Římského impéria. První známky osídlení jsou již z doby bronzové, z let asi 2800-2200 před naším letopočtem.
Afrodisias získal věhlas nejen svým religiózním významem, ale také jako město proslulé uměním, literaturou a dalšími intelektuálními snahami. I po příchodu křesťanství a zřízení biskupství ve městě se zde dlouho udrželo pohanství, nejpravděpodobněji pro velkou popularitu Afroditina kultu. Proto, aby byly tyto vzpomínky vymazány, bylo později město přejmenováno na Stavropolis (Město kříže). Příchod seldžuckých nájezdníků mezi devátým a třináctým stoletím způsobil úpadek až i zánik mnoha měst této oblasti – mezi tím i města Afroditina.
Historické výzkumy spojené s vykopávkami se datují od roku 1904. V různých periodách, s různým úsilím a s různými výsledky. Tak bylo objeveno netušené množství plastik a soch v překvapivě zachovalém stavu. Archeolog Squarciapino z toho usoudil, že v tomto městě byla v době římského císařství vynikající sochařská škola. Tomuto uměleckému směru evidentně napomohla blízkost lomu, kde se těžil překrásný modro-šedý mramor. Tento krásný kámen byl zřejmě často také vyvážen do různých částí Malé Asie a do Říma. Jména umělců z Afrodisias lze nalézt na mnoha zlomcích, sochách nebo jejich podstavcích a reliéfech v Itálii, v Římě, v Řecku a porůznu v Malé Asii, což dosvědčuje, že práce těchto umělců byla vysoko ceněna.
Hlavním chrámem města byl samozřejmě chrám Afroditin se čtrnácti sloupy. Svatostánek byl asi v pátém století přeměněn v křesťanskou baziliku. V pozdějších výzkumech zde byly objeveny základy svatyně z asi sedmého století před naším letopočtem. Jižně od tohoto chrámu je velice dobře zachovaný překrásný odeon z místního namodralého mramoru. Původně byl vyzdoben mozaikami a sochami, dnes uloženými v muzeu. Přestože nejvyšší řady odeonu se zřítily už v dávných dobách, působí úchvatným dojmem. Je jedinečnou památkou, kvůli které určitě stojí za to Afrodisias navštívit. Není však jediný.
Na jih od odeonu lze spatřit sloupořadí císaře Tiberia, na západ odtud Hadrianovy lázně. Byla to ve své době nádherná zdobená stavba, se systémem jakéhosi antického centrálního vytápění. Ruiny dalších impozantních staveb, zřejmě kdysi biskupské sídlo, si lze prohlédnout v těsné blízkosti odeonu. Severně od Afroditina chrámu jsou zbytky byzantské stavby, zbytky luxusní rezidence oficiálního charakteru.
V současné době jsou odkrývány ruiny divadla, které pojalo několik tisíc diváků. Severně od města je úchvatný stadion, jeden z nejlépe zachovaných na světě. Je 262 m dlouhý a 59 m široký. Byl postaven pro 30 000 diváků.
Celkový dojem z návštěvy tohoto kdysi nádherného města je nezapomenutelný. Můžete se zde setkat s různými slohy antické kultury v dokonalém provedení, které v člověku vyvolává respekt ke starověkým umělcům a stavitelům.
