+25
°
C

+25°
+22°

Anamur
Neděle, 18

Viz 7denní předpověď

GPS Anemurium 36.0239942N, 32.8039319E

GPS Mamure 36.0815094N, 32.8955194E

Zatím stále ještě platí, že Anamur, ač má mnoho co nabídnout, je turisty opomíjený. Důvod je prostý – dopravní spojení do tohoto nejjižnějšího koutu Turecka není úplně jednoduchý. A to přes to, že od Alanye, jednoho z největších center turecké Riviéry, je vzdálený přibližně 120 km, necelých 90 minut jízdy. Využijme toho a pojďme toto zajímavé místo navštívit.

Jedním z lákadel okolí města je hrad Mamure.

Anamur má mnoho lákadel. Milovníci historických památek si mohou prohlédnout ruiny antického města Anemurium nebo původně arménského hradu Mamure. Milovníci čerstvých jahod a banánů ocení, že okolí města je tureckým srdcem pěstování těchto dobrot. A gurmáni určitě ocení místní jedinečnou kuchyni, třeba zdejší specialitu, bulgurový salát batırık. Milovníci přírodních krás ocení zdejší jeskyně v čele s jednou z nejdelších jeskyní na světě – Çukurpınar.

Anemurium má krásnou polohu.

Anemurium dalo tomuto místu jméno, začněme tedy povídání právě tady. Je to i logický začátek – tady je osídlení nejstarší. Dáno je to především jeho strategickou polohou. Jako nejjižnější bod dnešního Turecka byl logickým důležitým přístavem pro cesty na relativně nedaleký Kypr. Proto zde najdeme památky na všechny kultury, které se v Malé Asii vystřídaly. Největší rozmach město zažilo v dobách Římské a Byzantské říše. Z tohoto období je také zachováno nejvíce památek.

Akropole je dodnes chráněna hradbami.

Srdcem každého antického města byla akropole. Tu zdejší najdeme na jižním konci města, na vrcholku Anamurského mysu. I když je na nejvyšším místě a na moře shlíží z výšky necelých 150 metrů, dodnes jsou nejviditelnější částí hradby. Především proto, že byly neustále – díky strategické poloze – opravovány. To, co dnes můžeme obdivovat, je středověké opevnění, stojící na místě původního, hellénského.

Jedinečná nekropole byla budována do kopce.

Velice významná je zdejší nekropole. Patří jednoznačně k největším v této oblasti, ale to samo o sobě není důležité. Její hlavní cena spočívá v množství typů a zachovalosti hrobek. V tomto ohledu patří mezi nejzajímavější v celé Anatolii. Můžeme zde najít mauzolea vedle hrobek s klenutou klenbou či četné jiné varinaty těchto staveb posledního odpočinku.

Odeon je výjimečně zachovalý

Přehlédnou nemůžeme ani odeon, který je mnohem zachovalejší než zdejší divadlo. Obdivovat můžeme nejen hlediště s patnácti řadami sedadel, schopným pojmout přes tisíc diváků. Ve velice dobrém stavu je i orchestra. I když byl budován v římském období (koncem 2. století našeho letopočtu), je zabudován do kopce po vzoru řeckých divadel. Dalším unikátem je jeho obdélníkový půdorys, obvodové stěny stále ještě stojí. Nádherná je také mozaiková dlažba orchestry i galerie. Předpokládá se, že měl zároveň sloužit jakou bouleterion.

Dodnes jsou patrná obě lázeňská patra

Minout určitě nemůžeme ani lázně – therme. Jedná se o jednu z nejzachovalejších památek ve městě. Původně dvoupatrová budova obsahuje všechny náležitosti tehdejších lázní. Tedy samozřejmě tři místnosti se stoupající teplotou – frigidarium, tepidarium a caldarium. K tomu šatny – apodyterium a toalety – latriny. Podle mozaikové výzdoby na podlahách jednotlivých poschodí můžeme usuzovat, že ve 4. století už byly lázně v plném provozu. Vypadá to, že v 7. století byla ještě stavba využívána, ale už ne jako lázně.

Byzantský kostel u nekropole

Protože město vzkvétalo za byzantské říše, tedy v ranně křesťanském období, najdeme zde i několik kostelů. Jsou rozesety opravdu po celém městě – od nekropole přes střed města až po pláž. Každý je trochu jiný, všechny jsou ale zajímavé. Nepřekvapí nás krásné mozaiky. Historicky jsou ale možná zajímavější jména donátorů, kteří se financovali jejich stavbu.

Město nás překvapí svojí rozsáhlostí

Prohlídku ukončíme tam, kde by bylo logické jí začít. Palestra, původní cvičiště zápasníků, totiž stojí nedaleko parkoviště, kam návštěvníci přijíždějí. Vybudována byla ve 3. století a najdeme zde opět množství zajímavých mozaik především z antického období. Podobně jako lázně, i tento objekt byl později využíván pro jiné účely. Pravděpodobně například jako keramické či kamenické dílny.

Hrad leží úplně u moře.

Pojďme se přesunout na druhou, východní, stranu Anamuru. Tady najdeme druhou zajímavou památku – hrad Mamure. Stojí zde už od římských dob, vzhledem ke své strategické poloze byl ale často dobyt a zničen. Proto některé prameny přisuzují oficiální založení současného hradu až Arménskému království Kilíkie (začátek druhého tisíciletí). I potom byl samozřejmě několikrát dobyt a poničen, ale další opravy a úpravy už jen vylepšovaly stávající stav. V roce 1221 jej dobyli Seldžukové, k Osmanské říši byl připojen krátce po dobytí Konstantinopole, roku 1469.

Hradní mešita je dodnes funkční.

Hrad sám je monumentální. Obehnán vodním příkopem místy až 5 metrů širokým a se 38 věžemi a baštami musel působit nedobytně. Dnes už je samozřejmě vodní příkop zasypán, hradby jsou ale velice pečlivě opraveny. Můžeme se projít po jejich ochozech a kochat se krásnými výhledy na moře nebo na okolní krajinu. Na to, abychom přehlédli všechna tři hradní nádvoří z jednoho místa jsou však nízké. Z vnitřních prostor se zachovala pouze mešita, kterou nechali postavit po dobytí Mamure Mahmut Bey roku 1300. On dal také hradu jeho jméno – Mamure znamená Vzkvétající.

Rybí oko nám může trochu přiblížit velikost hradu. Foto Dosseman, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Kromě památek je zdejší oblast vyhlášená pěstováním jahod a banánů. Málokdo z nás se tu bude vyskytovat v jahodové sezóně, ale tu banánovou stihneme snadno. A opravdu stojí za to zdejší čerstvé banány ochutnat. Občas vypadají nevábně, nezrale, malé, zelené. Ale jsou úžasně sladké a vynikající. Nejen místní je kupují na celé trsy.

Banán dole kvete a nahoře zraje.

V této oblasti se nachází také velké množství krápníkových jeskyní. Nejhlubší z nich – propast EGMA, dříve Peynirlikönü, je nejhlubší (1429 m) v současné době známá jeskyně v Turecku. I její délka přes 3 km je výjimečná. Její nové jméno je památkou na jeskyňáře, kteří zahynuli při jejím zkoumání – Evrena Günaye a Mehmeta Aliho Özela. Vstup ke umožněn například do jeskyně Çukurpinar, dlouhé 3 350 m. Díky její délce, která garantuje relativně stabilní teplotu a vlhkost vzduchu jí lidé – ne neprávem – považují za místo, vhodné pro léčbu astmatu.

Poloha Anamuru je výjimečně krásná

Anamur dnes určitě ještě nepatří – pro mnohé naštěstí – k vyhlášeným turistickým místům. Má ale dost co nabídnout, takže je ideálním výchozím bodem pro všechny, kteří dávají přednost menšímu pohodlí, čímž získávají větší autenticitu lidí i jejich prostředí.

Anemurium

Mamure

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *