GPS 39.9378961N, 32.8619978E
Je-li v Ankaře něco, co bychom v žádném případě neměli vynechat, pak je to právě muzeum anatolských civilizací. Jeho výjimečnost dokazuje především pocta, které se mu dostalo na konci 20. století. 19. dubna 1997 mu byl udělena cena Evropské muzeum roku. Dodnes je to jediné takto oceněné muzeum, které ve skutečnosti najedeme v Asii.
I když je dnes Ankara po Istanbulu druhým největším městem Turecka, až do příchodu Atatürka, který z ní udělal hlavní město Turecké republiky zde nebyla žádná důležitá muzea. První bylo založeno až roku 1921. Muzeum začínalo sbírat artefakty z celého Turecka. Základ sbírky tvořily v té době především zbytky ankarského Augustova chrámu a římských lázní, které se ve městě také nacházely.
Atatürk si však byl vědomý jedinečnosti Chetitské říše a chtěl vybudovat speciální muzeum jen pro tuto – v té době jen pár desítek let známou – civilizaci. Jeho založení se stalo záminkou k zajištění dvou budov de facto v areálu ankarského hradu, kde mělo mít své výstavní i kancelářské prostory. Vše však postupovalo velice pomalu. Vlastní rekonstrukce začala až v roce Atatürkovy smrti – 1938. Díky odchodu hlavního podporovatele, druhé světové válce i mnoha dalším důvodům trvala neuvěřitelných třicet let. Tedy až do roku 1968. I proto byla celá koncepce zaměněna a chetitské sbírky se staly součástí velkého Muzea anatolských civilizací.
Muzeum je unikátní především obrovským časovým rozpětím, ze kterého jeho památky pochází. Ty nejstarší jsou z paleolitu, tedy z úplných začátků lidstva. Ty nejmladší pak pocházejí z klasického období, tedy řecké a římské antické památky včetně artefaktů z Byzantské říše. Jako třešnička na dortu jsou potom nové nálezy z okolí Ankary či například platidla od nejstarších dob až do současnosti.
Stejně jedinečné je, že se celá expozice skládá pouze z památek, nalezených v relativně malé oblasti. Vše, co muzeum nabízí, pocházejí opravdu z Anatolie. Tedy pouze z území, které my Evropané známe jako Malou Asii. Například Istanbulské archeologické muzeum nabízí památky z celé kdysi mocné Osmanské říše.
Velké plus celé expozice je její chronologické řazení. Nejen, že můžeme pozorovat postupný či skokový vývoj. Jsme schopní se také i orientovat v jednotlivých národech a civilizacích, které Malou Asii obývali. Je zde velice hezky vidět, jak si noví obyvatelé od původních některé věci přebírali, jiné zbytečně ničili.
Kromě standardní expozice, řekněme vitrínové, nabízí muzeum velké množství interaktivních prohlídek. Samozřejmé jsou i speciální výstavy nebo pravidelné přednášky pro veřejnost. To však uvádíme pouze pro úplnost, asi málokdo vyrazí z Prahy do Ankary na přednášku o chetitském králi Muršiliši I, i když by byla určitě zajímavá.
Muzeum anatolských civilizací je určitě hlavním důvodem pro turistickou návštěvu Ankary. A to přes to, že je hlavní město Turecka logickým výchozím bodem za chetitskými památkami Chattutaš či Yazılıkaya či do Gordionu nebo Eskişehiru. Jeho jedinečné exponáty nemůžeme dostatečně popsat v článku, byť doplněném dobrými fotkami. Ty se prostě musí vidět ...
