Bouleuterion bychom asi dnes nazvali radnicí. Byla to budova, kde se scházelo vedení města a rozhodovalo o důležitých věcech. Zásadní rozdíl je ale v počtu členů vedení města – jsou známé bouleuteriony třeba i pro 500 osob.
Historie bouleuterionu začíná v antickém Řecku, kolébce demokracie. Právě tady se totiž do vlády nad městem zapojovali i jejich obyvatelé, nejen králové a knížata. Tady do důležitých rozhodnutí mluvili také svobodní občané. Proto bylo místo bouleuterionu nejčastěji na agoře či v její bezprostřední blízkosti.
Řecká kultura se šířila i po Malé Asii, kde především na egejském pobřeží byly četné řecké kolonie. Tím se sem dostává i bouleuterion jako jedna z nejdůležitějších budov města. Římané z této kultury mnoho dobrého převzali, takže i v jimi budovaných či udržovaných městech tyto „radnice“ mají své důležité místo.
Bouleuterion začínal kdysi jako nekryté řady sedadel, velice záhy však začala narůstat jeho důležitost. Proto získal nejdříve dřevěnou, pak už kamennou střechu. Vnitřek se postupně lépe a lépe zdobí. Mění se také tvar hlavní, zasedací, místnosti. Sedačky se začínají stavět do oblouku, aby bylo dobře slyšet a vidět mluvčího. Budovy se rozrůstají úměrně svému významu, takže v římském období už zde můžeme najít i oddělené místnosti pro oddělená jednání.
I když je kolébka bouleuterionu v Řecku, díky převzetí této instituce Římany můžeme dnes nejvíce těchto budov najít v Malé Asii, tedy na území dnešního Turecka.