Chetité jsou učebnicovou ukázkou rčení Kdo s čím zachází, tím také schází. Dali světu železo, díky železným zbraním byli nakonec poraženi a na téměř 3 000 let zapomenuti.

Svatyně Yazilikaya patří k nejzajímavějším památkám, které se nám zachovaly

Vynález železa, který zásadně změnil další chod dějin, patřil sice horským kmenům na severu Malé Asie, ale právě Chetité se postarali o jeho rozšíření. Došlo k tomu v polovině 2. tisíciletí př. Kr. Jak bylo zpočátku železo vzácné pochopíme nejlépe z toho, že železnou dýku měl vedle předmětů z ryzího zlata ve svém hrobě i faraon Tutanchámon. Výhodou železa byla dostupnost suroviny i jeho snadnější výroba. Lacinější a kvalitnější železo zakončilo již za několik století dobu bronzovou. Jak už to tak bývá, rozšíření výroby železa se nakonec obrátilo proti samotným Chetitům.

Model chetitské pevnosti Karatepe

Je známo, že Chetité vynikli také v chovu koní. Byli důmyslní architekti, zejména pevnostního stavitelství. Jejich literatura byla sice ovlivněna Mezopotámií, ale nalezneme tu řadu motivů (zejména v mýtech) podobných řeckým.

Terakotový model lodě s věží, pravděpodobně určený k náboženským účelům

Na přelomu 14. a 13. století př. Kr. nastal poslední rozmach Chetitů, kteří tou dobou ovládali už celou Malou Asii z jejího srdce, hlavního města Chattušaš. K území severní Sýrie se rozhodli připojit i Palestinu, o kterou sváděli boj s egyptským faraonem Ramessem II. Rozhodující bitvu u Kaddeše sice oba interpretovali jako svoji výhru, ale bylo jim jasné, že se jedná – sportovně řečeno – o remízu. Oba soupeři, vědomi si rovnosti svých sil, pak uzavřeli spravedlivou mírovou smlouvu a území si rozdělili mezi sebe. Na důkaz budoucího přátelství došlo i ke sňatkům mezi oběma panovnickými rody.

Bůh Šaruma, syn boha hromovládce Teshuba. Jeden z nejznámějších reliéfů z Yazilikayi

Na přelomu 13. a 12. století př. Kr. došlo k velkému stěhování národů. Divoké kmeny – vyzbrojené už železnými zbraněmi – vtrhly do Řecka a Itálie a jako smršť se po souši i po moři (odtud jejich jméno Mořské národy) hnaly Malou Asií a po pobřeží Palestiny. Zastavili je s vypětím všech sil až Egypťané. V Malé Asii a Řecku nastala „temná staletí“. Tak se nazývají následující čtyři století, kdy mizí o tomto území zprávy. Když se mlha rozplynula, zbyly po Chetitech už jen ruiny dřívějších měst a v Malé Asii žily jiné národy, první z nich Frýgové.