GPS 37.9363439N, 27.3442533E
Efez je město, které mělo na přelomu tisíciletí 300 000 obyvatel, tedy asi jako dnešní Ostrava. Pyšní se jedním ze sedmi starověkých divů světa - Artemidiným chrámem. Proto si určitě zaslouží i pořádnou přípravu před jeho návštěvou. Plánek je stažený z našeho oblíbeného zdroje https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ephesos_overall_plan.svg, ale určitě asi nedává smysl popisovat všech přes 150 vyznačených míst. Proto vám zde nabízíme jen výčet toho, co byste podle nás neměli minout.
Městem budeme procházet po třech hlavních ulicích – od původního římského přístavu (na plánku vlevo nahoře) dojdeme až k divadlu po Přístavní ulici (na plánku č. 86). Byla to luxusní třída, plná fontán, kolonád a dokonce zde bylo i pouliční osvětlení. Pokračovat budeme ulicí Mramorovou (na plánku č. 43 ve spodní části červeného obdélníku B), která svůj název dostala od mramorových sloupů, které jí lemují. Ta nás dovede až k Celsově knihovně. Z ní pak k odeonu vede Cesta Kuretů (na plánku č. 52, spojující červené obdélníky A a B), která je z nich asi nejkrásnější a nejzajímavější.
Na prvním místě mezi zdejšími památkami musíme určitě uvést jeden ze sedmi starověkých divů světa – Artemidin chrám (Artemision). Dnes má chrám do divu světa daleko, navíc není úplně středem památek – na plánku jej najdete pod číslem 1 vpravo od památek, nad nápisem. Jeho původní rozměry jsou opravdu gigantické: 110 x 55 m a měl celkem 125 ionských mramorových sloupů, vysokých 18 m. K tomu navíc musíme přidat skvostnou výzdobu a množství použitého zlata a diamantů. Proto nás nepřekvapí ani jeho zařazení mezi divy světa, ani fakt, že z něj téměř nic nezbylo. A z toho, co zbylo, najdeme většinu buď v British museum nebo v Istanbulském archeologickém muzeu. Dnes proto v Efezu můžeme obdivovat jen rozměry, které jsou stále patrné, a pár artefaktů. Zbytek je na naší fantazii, podpořené nákresy rekonstrukcí podle současných vědeckých výzkumů.
Samozřejmě zde musíme upozornit i na Celsovu knihovnu, vybudovanou roku 125. Na plánku jí pod číslem 55 najdete přibližně v třetině červeného obdélníku B, bezprostředně vedle čtverečku s číslem 61 (Obchodní agora) Protože její čelní stěna byla zrekonstruovaná převážně z původních dílů do plné výšky antické budovy, patří mezi nejčastěji fotografované památky města a jeho hlavní symboly. Byla několikrát zničena (Gótové jí vyplenili už roku 262, tedy necelých 150 let od jejího založení), i obnovena.
Nesmíme vynechat ani tzv. Hadriánův chrám, který pod číslem 41 najdeme na plánku na levé straně červeného obdélníku B, téměř u dotyku s obdélníkem spodním. Jeho jedinečná výzdoba ho přivedla až na turecké bankovky – pamětníci si mohou pamatovat z 20 000 000 lirovky před rokem 2005 a 20 lirovky po roce 2005. Chrám pochází z 2. století, po zničení Góty byl opraven ve 4. století, ale to už Efezu začíná utíkat moře. V současné době je částečně zrestaurován odlitky původních prvků, jejichž originály se nachází Efezském archeologickém muzeu.
Ani v Efezu nesmělo chybět divadlo (pozor, ne amfiteátr, jak se někdy mylně říká). Na plánku ho najdeme pod číslem 75 – pro svůj typický tvar ho asi najde každý snadno. Je velké, vešlo se do něj až 25 000 diváků. Současná podoba je z přelomu 1. a 2. století, když Římané nahradili původní řeckou budovu. Původně sloužila pouze jako divadlo, později i ke gladiátorským zápasům. A jako ve většině takto zachovalých antických divadel, i zde se dodnes pořádají představení.
O kvalitě „domů na svahu“ (na plánku čísla 50 a 51 na spojení spodních dvou červených obdélníků A a B) mluví samo za sebe zvláštní vstupné, které je třeba na jejich prohlídku zaplatit. Určitě ale stojí za návštěvu, neboť se tím dostáváme na návštěvu efezské smetánky. Můžeme zde obdivovat nádherné mozaiky i klasickou výzdobu.
Jako poslední z důležitých památek bych jmenoval odeon, malé divadélko pro cca 1 500 hostů. Na plánku jej najdeme pod číslem 22 kousek od středu červeného obdélníku A. Byl vybudován kolem roku 150 a sloužil – jako všechny antické odeony – pro koncerty a menší divadelní představení.
Ve městě najdeme i památky na rané křesťanství, jako jsou bazilika sv. Jana (na plánku č. 153 uprostřed – dámy omlouvám se, ale vypadá to tak – falu v levém horním rohu) či Mariin kostel (č. 96 v horní třetině horní strany červeného obdélníku C). Nezapomínejme, že jedna z částí Bible jsou Listy Efezským, což dokazuje, že Efez byl jedním z prvních center šíření křesťanství vůbec. Ale ikonickým křesťanským místem této lokality je tzv. Meryemana – dům, kde podle tradice zemřela Panna Maria. Ten však na plánku nenajdeme, nachází se asi 5 km od naleziště směrem k Selçuku.
