GPS 37.3743506N, 27.6750764E
Pro většinu návštěvníků tohoto zajímavého místa platí rovnice Euromos = šestnáct sloupů chrámu Dia Lepsyna. Toto zjednodušení určitě není tak jednoznačné. Z původně velkého města dnes moc vidět není, určitě ale má velký genius loci.
Město Euromos je známé už od 6. století před naším letopočtem jako Kyramos (Hyramos). Za vlády krále Mausola z Halikarnasu bylo přejmenováno na Euromos, což řecky znamená silný. Tou dobou také začíná jeho hellenizace. V období římské nadvlády získalo město autonomii, bohužel ale bylo záhy úplně opuštěno. Toto vylidnění se přikládá epidemii spalniček nebo neštovic, která zde vypukla v roce 166 našeho letopočtu.
Nejznámější památkou města je jednoznačně chrám Dia Lepsyna. Je považovaný za jeden z nejzachovalejších antických chrámů vůbec. Přesto, že víme, komu je zasvěcený, historikové stále netuší, co přízvisko Lepsynos znamená. Současnou podobu dostal svatostánek za vlády římského císaře Hadriana v první třetině 2. století našeho letopočtu. Byl však vybudován na místě nějakého dřívějšího chrámu.
Stavba v korintském stylu měla mít původně 32 sloupů, které měly obklopovat vlastní svatyni. Uspořádané jsou do obdélníku 14,4 x 26,8 m. Delší strana jich měla jedenáct, kratší sedm. Dodnes jich stojí šestnáct. Některé sloupy jsou vzácné i tím, že jsou na nich vytesána jména donátorů, tedy občanů města, kteří ten konkrétní sloup financovali. Zajímavý je také symbol labris neboli dvojité sekery, který se zde několikrát opakuje. Ten známe především z mínójské Kréty, tedy z období o půl druhého tisíciletí staršího.
Podle všeho však chrám nikdy nebyl dokončen. Archeologové na to usuzují ze stavu ležících sloupů i dalších příznaků. Uvědomíme-li si relativně krátkou mezi zahájením přestavby a opuštěním města, tento fakt nás až tak moc nepřekvapí. Má to ještě další výhodu: znamená to, že nikdy nebyl přesvěcený pro křesťanské bohoslužby. To se stávalo v době, kdy se víra v Krista stala oficiálním náboženstvím.
Z dalších památek bychom měli samozřejmě zmínit agoru. Srdce každého antického města tady sice leží pod silnou vrstvou hlíny, z té ale vyčnívají sloupy její stoy. Díky tomu dnes můžeme dobře vidět její velikost. Téměř čtvercové původní náměstí mělo rozměry 95x83 metrů. Na odhalení budov, které stály po jejím obvodu si ale budeme muset počkat na důkladnější archeologický výzkum.
Určitě nesmíme zapomenout na městské hradby. Euromos leží na úpatí kopce, takže nemá žádnou přirozenou ochranu. Proto bylo třeba vybudovat kvalitní opevnění. Původní zdivo ze 4. až 3. století před naším letopočtem bylo místy široké až 2,5 metru. Zdivo asi není úplně příhodný název pro mohutné kvádrové bloky. Celková délka hradeb přesahovala 2,5 km. Dnes jsou už bohužel viditelné jen místy.
I tady najdeme divadlo. To zdejší je řeckého typu, tedy zabudované do kopce. Vešlo se do něj asi 2 000 diváků. Doplatilo však na svoji polohu. Za téměř dvě tisíciletí od poslední derniéry bylo postupně zanášeno půdou hory, ve které bylo vystavěno. Dnes proto vidíme jen nejvyšších pět řad sedadel, vše ostatní je pod vrstvou hlíny. Pod ní je však divadlo velice dobře zachované, jak ukazují archeologické sondy. Takže se možná někdy dočkáme jeho odkrytí.
Poslední dnes dobře dostupnou památkou města je velká římská hrobka. Tím, že byla vybudována jako dům, nepotkal jí osud většiny zdejších památek, tedy zanesení materiálem z blízké hory. Díky tomu je dobře viditelná. Ve třech velkých hrobkách se skrývá několik pohřebních komor. Další jsou vysekány v nedaleké skále.
Euromos je dost výjimečná památka. Není příliš známá, takže její archeologický průzkum je spíše postupný, většina města stále leží hluboko pod vrstvou hlíny. Výjimku samozřejmě potvrzuje Diův chrám. Vše ostatní najdeme vlastně v olivovém lese, často plném pasoucích se koz či ovcí. Proto její návštěva může být pro někoho zklamáním. Pravý milovník antiky tady ale ocení právě tu tristůprostost a autenticitu.