GPS 41.0256406N, 28.9742133E
Galatská věž je trochu jako ředkvička - není sice z venku červená a uvnitř bílá, ale je zvenku stejná jako v polovině 19. století, vnitřek však skrývá nejmodernější technologie a designy. Stojí za návštěvu nejen pro muzeum, které je v ní umístěné, ale především pro pohledy na Istanbul z jejího vrcholu.
Galatská věž jako jeden z nejtypičtějších symbolů Istanbulu určitě stojí za návštěvu. Určitě můžeme doporučit sice namáhavější, ale zato daleko zajímavější cestu pěšky. Ať už kvůli Galatskému mostu, plnému rybářů a restauraci, bister či bufetů, nebo kvůli úzkým strmým uličkám, která každá nabízí jiné řemeslo. A v neposlední řadě i kvůli vašemu zdraví – výstupu ke věži určitě není procházka po rovině.
Historie věže sahá až k císaři Justiniánovi, který se zasloužil o velký rozmach tehdejší Konstantinopole (i chrám Haghia Sophia, největší chrám na Zemi na celých dlouhých tisíc let nechal vybudovat on). Ten zde nechal postavit první věž – Megalos Pyrgos. Ta sloužila jako pozorovatelna až do IV. křižácké války r. 1204, kdy byla zničena. Na zdejším pahorku si pak Benátčané začali budovat osadu, která jim sloužila jako brána do Orientu. Městečko pak v letech 1348-1349 obehnali hradbami a na nejvyšším místě vybudovali Kristovu věž (Christea Turris). Po dobytí Byzance Osmany sice začala její demolice, ale sultán Mehmed II. Včas pochopil strategický význam pozorovatelny, demolici zarazil a nechal věž znovu dobudovat. Ta pak byla dlouho nejvyšší stavbou města ...
Za vlády Osmanů byla věž využívána postupně k různým účelům – počínaje samozřejmě pozorovatelnou přes vězení či sklady až po hasičskou zbrojnici. Několikrát vyhořela, ale žádné zemětřesení jí zatím nedokázalo zničit. Po každém požáru byla vždy znovu opravena, obvykle pak získala i novou funkci. Například po požáru v r. 1794 byla v nejvyšším patře zřízena kavárna ... .
Zásadní rekonstrukce probíhala v letech 1965 až 1967 pod vedením architekta Köksala Anadola, který věži vrátil vnější podobu z let 1832-1876, vnitřek však přebudoval pro turistické účely. Prostory byly upraveny pro malé krámky, byl zřízen výtah do nejvyššího poschodí, kde byla vybudována nová restaurace. Vše při použití moderních materiálů. Bez nadsázky tak můžeme prohlásit, že galatská věž má dvě tváře – vnější historickou a vnitřní moderní. Poslední přestavba z roku 2020 jí přeměnila na muzeum.
Na závěr ještě nějaká technická data: postavena na byla v roce 1348 v románském slohu (pro zajímavost: v tom roce založil Karel IV. univerzitu a u nás začíná období gotiky). Výška věže je téměř 63 m, vyhlídkové patro je 52 m nad zemí. Úctyhodné jsou její zdi – zatímco vnější průměr věže u paty je 16,5 m, vnitřní průměr pouhých necelých 9 m, což znamená, že síla zdí je přes 3,5 m.
Pro majitele 3D tiskáren nabízíme možnost stažení si 3D modelu této památky na této stránce:
https://3dwarehouse.sketchup.com/model/2c445cf91ed3f13185d75a28dd4c2d41/Galata-Kulesi-Galata-Tower