GPS 37.2790836N, 27.5839828E
Na pobřeží egejského moře bylo v antických dobách mnoho původně řeckých kolonií. Mnohé z nich byly úplně zapomenuty díky nebojme se říci nadbytku podobných památek v Turecku. Mezi ty neprávem opomíjené patří bezesporu i Iasos.
Iasos bylo původně malé rybářské městečko na malém ostrůvku. Záhy začalo začalo bohatnout nejen zásluhou rybolovu a výhodné poloze, ale i díky jedinečnému červeno-bílému mramoru, který se těžil v nedalekých horách. V období peloponésských válek (cca 400 let před naším letopočtem) už bylo tak mocné, že bylo do tohoto bratrovražedného konfliktu zataženo.
Těžba mramoru městu zajišťovala dlouhodobě prosperitu. Tím bylo samozřejmě zajímavé pro každého dobyvatele. Proto nás nepřekvapí, že se ve městě vystřídali Řekové, Peršané, Alexandr Veliký či Římané. V období Byzantské říše nastává pomalý úpadek města, stále zde ale fungovalo biskupství. Až počátky osmanské nadvlády znamenaly definitivní zánik zdejšího osídlení. Ten můžeme datovat pravděpodobně do přelomu 15. a 16. století.
Dnes už Iasos neleží na ostrově. Podobně jako u mnoha dalších antických měst i tady čarovala příroda. Nánosy vytvořily přirozené spojení s pevninou, takže dnes leží na poloostrově a je pohodlně dostupný.
Asi nejčastěji fotografovanou památkou města je bouleuterion. Je totiž výjimečně zachovaný. Především spodní řady sedadel vypadají, jako by se z nich iasosští radní teprve včera odebrali domů. I mramorová podlaha, po které chodili, zůstala krásně zachovaná. Můžeme projít v jejich stopách i rámem dveří. Horní řady bouleuterionu nabízí zajímavý pohled i na původní centrum města.
V jihovýchodní části města najdeme zbytky chrámu Velkého Dia – Megistis Zeus. Tento rozsáhlý komplex překvapivě nenabízí žádné stojící orientační sloupy, jak jsme u antických svatostánků zvyklí. Zato ukazuje dokonalý půdorys, takže si můžeme udělat velice dobrou představu jak o jeho velikosti, tak i o jednotlivých místnostech.
Tímto centrem je samozřejmě především agora. Z ní zůstaly vlastně jen základy domů. Mezi nimi však najdeme úžasné vlisy a další jedinečné ukázky vysoké umělecké úrovně města. Můžeme si udělat i představu o velikosti, slávě a moci původního Iasosu. Velice překvapivě jsou zde i zbytky hrobů. Nekropole bývala vždy za městem, na agoře, v samotném centru města, se jedná o naprostou výjimku.
Není možné, aby rybářské město nemělo přístav. Ten místní najdeme v jižní části poloostrova jednoduše podle věže. Ta stojí zdánlivě uprostřed moře nedaleko břehu. Původně byly tyto věže dvě. Jako u většiny antických přístavů byl mezi nimi natažen řetěz, který se v případě nutnosti napnul a zamezil tím přístup nepřátelským lodím do zátoky. Obě věže dlouhým nepoužíváním de facto zmizely. Jedna z nich ale byla obnovena a slouží jako zajímavé lákadlo turistů.
Město bývalo i důležitým střediskem raných křesťanů. Proto zde najdeme zbytky byzantské baziliky. O náboženském významu Iasosu svědčí i fakt, že zde bylo nejpozději od 5. století biskupství. Jména některých biskupů jsou dokonce známá.
Mohutné hradby, které obepínají vrchol poloostrova, už jsou z výrazně pozdějšího období. Postavili je maltézští rytíři ve 14. století. Je však pravděpodobné, že zde stávaly hradby už v době hellénské, protože zde můžeme najít i cisternu nebo zbytky malého chrámu, který by odpovídal antické akropoli.
Nejen důležité budovy můžeme dodnes v Iasosu najít. Jsou zde i pozůstatky běžných římských obytných domů. Najdeme je v jižním cípu poloostrova, nedaleko od přístupu k zachované přístavní věži. V nich můžeme obdivovat především krásné podlahové mozaiky.
Iasos určitě stojí za návštěvu. Vzhledem k blízkosti Kemeru není třeba řešit složitě dopravu ani si kvůli tomu blokovat celý den. A odměnou je prohlídka klidné a hezké antické památky.