Kočka od jezera Van je stejně zajímavý přírodní úkaz jako mnohem slavnější Pamukkale. Tato kočka, která ráda plave a mívá každé oko jiné barvy, byla pro Evropu objevena až roku 1955. Jako chovné plemeno byla uznána v až v roce 1971.
Asi největší zvláštností kočky Van je její obliba plavání. Plavat umí všechny kočky, ale tato vodu vysloveně vyhledává a nemá problém lovit si v ní i ryby. Druhou její zvláštností jsou její oči: mívá každé oko jiné barvy, nejčastěji blankytně modré a hnědé. Dalším poznávacím znakem je dlouhá srst, která v zimě hřeje a v létě chladí – nezapomínejme na její původ. Okolí jezera Van určitě neoplývá příjemným podnebím 🙂
Jako registrované plemeno má předepsané vlastnosti, ty zde však nebudeme uvádět, protože se nepřipravujeme na výstavu koček. Važme si toho, že je to plemeno pěstitelky mladé, že tedy domácím prostředím nestihlo přijít o své přirozené vlastnosti. Jednou z nich je sklon k dominanci (kočky obecně jsou „své“ – není to poslušný pes, který přijde na zavolání, takže pokud tady zdůrazňujeme dominanci, určitě s ní počítejte). Jako donedávna jen divoké plemeno je kočka Van dokonale přizpůsobená přežití – svalovité, mohutné tělo, srst, která snadno vyschne, je otužilá a není náchylná k chorobám.
Jak se zpívá v Prodané nevěstě – „Každý jen tu svou má za jedinou“. Každý chovatel tohoto plemene vám vysvětlí, že není plemene lepšího. Proto se dočtete, že je věrná, hravá, inteligentní, často fixovaná na jedinou osobu. Tato fixace je – u kočky překvapivě – větší, než fixace na dům. Abychom tyto klady něčím pokazili, je zároveň tvrdohlavá, má svojí hlavu a určitě je stále ještě temperamentní.
Pokud byste jí, přes všechno co jsme napsali, chtěli mít, hledal jsem na Internetu ceny. Pohybují se v tisících – od 5 000 do 20 000 … . U nás je jediná oficiální chovná stanice, ale není problém si ji přivézt ze zahraničí, ideálně Německa …