Asi nejtypičtější památkou, kterou po sobě zanechala lýkijská civilizace, jsou jejich charakteristické hrobky. Jsou jednoznačným poznávacím znamením celého Tyrkysového pobřeží, které kdysi obývali. Pojďme si tedy o nich něco říci.
I když lýkijské hrobky známe především jako chrámy, vytesané do skály, není to jejich jediný typický tvar. V průběhu věků se jejich funerální zvyky měnily a my dnes rozlišujeme pět hlavních typů jejich hrobů:
1. Sarkofágy jsou velké kamenné rakve, používané pro jednotlivé nebo vícenásobné pohřby. Tyto hrobky byly typicky zdobené složitými vzory znázorňujícími povolání, sociální postavení či vlastnosti zesnulého. Sarkofágové hrobky jsou jednou z charakteristických památek celé antické Lýkie, dnešního Tyrkysového pobřeží.
2. Věžové hrobky jsou vlastně speciální sarkofágové hrobky, které stojí na vysoké věži. Typicky vyrůstal monolit věže buď přímo ze země nebo z podstavce. Směrem k vlastnímu sarkofágu se zužoval. Tento způsob pohřbívání byl určen především pro členy vládnoucí dynastie. Asi nejznámější věžové hrobky najdeme v Xanthu. Dodnes zde můžeme obdivovat dvě – Věž harpyjí a bezejmenná věž.
3. Hrobky vytesané ve skále byly vytesány přímo do skalnatých útesů nebo svahů, často s propracovanými fasádami a vnitřními komnatami. Nejznámějším příkladem hrobky vytesané do skály je takzvaná „malovaná hrobka“ v Kaunosu, která se vyznačuje živými barevnými freskami zobrazujícími různé výjevy z každodenního života a mytologie. Další ikonické pohřebiště s těmito hrobkami najdeme ve starověké Myře, dnes součásti tureckého města Demre.
4. Chrámové hrobky jsou přepychovější varianta skalních hrobek. Na první pohled připomínají malé chrámy. Vchod je posunut více dozadu, aby před ním mohly být vytesán symbolický vstup do chrámu včetně sloupů. Interiér pak napodobuje architektonické styly řeckých chrámů Jejich nádherná výzdoba dokazuje, že vyly určené pro nejvyšší vrstvy. Asi nejznámější hrobka tohoto typu je Amynthova hrobka ve Fethii.
5. Hrobky domovního typu byly navrženy tak, aby připomínaly malé kamenné stavby nebo domy s obdélníkovou základnou a sedlovou střechou. Často měly dveře a někdy i okna, která se dala zamknout, aby byly chráněny ostatky a věci zesnulého. Některé domové hrobky také obsahovaly reliéfní řezby na jejich vnějších stěnách, zobrazující různá témata, jako jsou válečníci, zvířata nebo božstva. Krásnou ukázku takovéto hrobky najdeme například v Xanthu.
Budeme-li se pohybovat po jihozápadním Turecku, nemůžeme minout lýkijská pohřebiště. Je to hlavní důvod, proč jsme těmto unikátním památkám věnovali vlastní stránku. Ale text toho tolik neřekne, určitě stojí za to si tyto památky prohlédnout osobně.