Úplně nejstarším materiálem, používaným na výrobu koberců, byla kozí srst. Časem se začaly využívat další materiály od hedvábí přes ovčí vlnu až po bavlnu. Dnes se samozřejmě používá i umělé hedvábí.
Ovčí vlna:
Dnes je nejčastější materiál pro výrobu koberců ovčí vlna. Avšak výběr správné vlny je velice náročná práce vyžadující značnou praxi. Ne každá vlna je totiž dobrá. Obecně je zimní samozřejmě kvalitnější, protože si ji ovečka oblékla na zimu, aby jí nebyla zima. Ale je také velký rozdíl mezi vlnou ovcí pasoucích se v úrodné teplé nížině a na vysokohorských pastvinách. A samozřejmě závisí i na zdraví konkrétního zvířete.
Za nejkvalitnější vlnu se považuje vlna ovcí z vysokých hor (zima zkvalitňuje srst), stáda které mělo dostatek vody a kvalitní pastvu, samozřejmě ze zdravých ovcí a z prvního jarního střihu. Takováto vlna dokáže mít chlupy dlouhé až 10 cm a více.
Vlákno vyčesávají dodnes ženy ve chvílích volna, protože trpělivou a něžnou ruku ženy dodnes žádný stroj nenahradil. Vlákna, vyčesaná ženskou rukou, jsou přesně stejně dlouhá jak byla ostříhána z ovečky. Stroje, které se dnes tuto práci snaží dělat, stále nemají onen cit, který je pro tuto práci potřeba a proto vlákna často přetrhají a tím i zkrátí.
Bavlna:
Bavlna se používá jak pro osnovu tak i pro útek. Bavlněné vláno je obecně odolnější a méně pružné. Tato její vlastnost v konečném důsledku umožní vázat velice pevné uzly. Při vázání stejně hustých uzlů na osnově se vlněné vlákno přetrhne daleko častěji. Proto koberce s vysokou hustotou uzlů jsou vázány na bavlněné osnově (například koberce z Hereke, Ladiku a Kayseri).
Kozí srst:
Původní materiál koberců se dnes už využívá spíše na doplňkové předměty jako třeba sedlové brašny a podobně. Na výrobu koberců lidé začali používat vhodnější materiály – pro účelnost a zahřátí či izolaci od země vlnu či bavlnu a pro krásu a jemnost hedvábí. Stany se dnes už samozřejmě dělají ze snáze dostupných materiálů než je látka z kozích chlupů. Proto je tento materiál využíván spíše pro speciality – tradice jeho zpracování je stále živá.
Umělé hedvábí:
S komerčním rozvojem vázání koberců tradiční materiály začaly být neúměrně drahé a začínají je pro levnější koberce nahrazovat materiály umělé. Jejich vlastnosti však zdaleka nedosahují materiálů přírodních, navíc jsou určeny spíše pro komerci než pro skutečné koberce, proto se jim zde věnovat nebudeme.
Přírodní hedvábí:
Šlechtic mezi materiály je přírodní hedvábí. V Turecku je za nejkvalitnější považováno hedvábí z Bursy. Stejně jako u vlny není hedvábí jako hedvábí. Nejkvalitnější je hned na začátku kokonu, čím více kokon rozmotáváme tím více se kvalita zhoršuje. Uvědomíme-li si ale, že jeden kokon může dát až neuvěřitelných 25 km vlákna, je jasné, že kvalitních je několik prvních kilometrů.
Nejlepší a nejkvalitnější hedvábné koberce jsou z Hereku. Standardní herecký koberec musí mít minimálně 1 000 000 uzlů na metr čtvereční. Umí zde však vyrobit koberce až s 3 240 000 uzly na metr čtvereční, tedy téměř 2 uzly na milimetr délky i šířky … .
