Stále častěji na našich stránkách skloňujeme slovo medresa. I když věříme, že si to nikdo neplete s metresou, rozhodli jsme se věnovat této instituci vlastní, byť krátkou stránku. Od seldžucké éry patří k islámskému světu stejně jako mešita nebo harém.
Slovo medresa je arabského původu a doslova znamená místo, kde se učí, kde se studuje. Jedná se tedy o školu. Od začátku ale byla chápána spíše jako vyšší stupeň vzdělávání. Původně se na ní učilo primárně učilo islámské právo šaría a právní věda fiqh. Ostatní vědy byly spíše doplňkové. Velice záhy se však začaly medresy věnovat i jiným důležitým vědám, jako například medicíně, fyzice, astronomii, logice …. .
Představený medresy, muderis, byl vždy velice vážený a uznávaný hodnostář. Měli-li bychom jej přirovnat k osobnosti z naší kultury, pak je to rektor vysoké školy. S běžným životem školy mu pomáhali jeho pomocníci, zvaní muidové. Tedy něco jako pedelové na našich vysokých školách.
První medresy vznikaly za seldžucké říše, především na území Persie. Záhy se však rozšířily do celého muslimského světa. Byly nejčastěji budované jako součást komplexu mešity nebo v jejím bezprostředním okolí. Pro nově dobytá neislámská území platilo nepsané pravidlo, že se nejdříve postavila mešita, pak medresa a až po ní následovalo další potřebné zázemí správy říše.
Zajímavé bylo i financování těchto institucí. Peníze získávala škola z nadací, zvaných vakf. Ty ale neplatily pouze medresy, vydržovaly či stavěly se z jejích fondů také mešity, nemocnice a podobné instituce.
V muslimských zemích medresy dodnes fungují. Často tak bývají nazývány i základní školy. Čím je země ortodoxnější, tím větší tato instituce vliv. V otevřenějších zemích se snaží medresy i sekularizovat, ale častější je přechod na klasický školní systém tak, jak jej známe od nás.