Historické osmanské domy patří k Istanbulu a jeho pamětihodnostem úplně stejně, jako třeba Modrá mešita nebo Aya Sofya. Nejsou však tak prvoplánově zajímavé a proto je většina turistů nevyhledává. A to přes to, že jich pár mohou najít vlastně hned vedle zmiňovaných památek. Pojďme si tedy vytipovat místa, která nám mohou tyto zajímavé domy nabídnout.
Přemýšleli jsme, jaké zvolíme pořadí doporučených míst. Rozhodovali jsme se mezi dvěma variantami. První z nich je koncentrace osmanských domů v oblasti, druhá pak vzdálenost od často navštěvovaných památek. Rozhodli jsme se pro druhou možnost, protože umožní ochutnat jejich jedinečnost bez velkého cestování. Koho tato architektura zaujme, může pokračovat do dalších čtvrtí města a těšit se dalšími variantami těchto domů.
Většina návštěvníků Istanbulu si chce prohlédnout chrám Aya Sofya a palác Topkapi. Málokdo si všimne nenápadné uličky mezi oběma památkami, Soğukçeşme sokağı. Přitom nám může nabídnout krásné ukázky zachovalých a udržovaných osmanských domů. Pravda, dnes jsou z nich hotely, ale pro první představu nám to určitě stačí.
K turistickým lákadlům patří i Sülejmanova mešita – Süleymaniye Camii ve čtvrti Süleymaniye. Není divu, je to jedno z vrcholných děl největšího stavitele mešit Mimara Sinana. Krásné osmanské domy jak v jejím bezprostředním okolí, tak o pár stovek metrů dál ve čtvrti Zeyrek, už navštíví málokdo. Určitě ale za obhlídku stojí. A neprohloupíme, budeme-li zdejšímu okolí věnovat trochu více času, čtvrť má svá krásná, romantická zákoutí.
Asi nejvíce typických, navíc krásně barevných, osmanských domů najdeme v bývalé židovské čtvrti Balat. Dnes už zde zdaleka není taková koncentrace Židů jako na začátku 20. století, přesto se tak Balatu říká. Najdeme tu celé ulice, přesněji řečeno křivolaké uličky, tvořené těmito domy. I když se při procházce zdejšími zákoutími docela zapotíme, protože budeme stále chodit do kopce a z kopce, určitě stojí za to jí vyzkoušet. Bude patřit k těm nezapomenutelným.
Zatím jsme se stále pohybovali po evropské části Istanbulu. Teď se ale přepravíme do Asie. Tady najdeme čtvrť Kuzguncuk, kterou i místní nazývají nedotčenou čtvrtí. Našli jsme vesnici uprostřed velkoměsta. Je zde minimum moderní zástavby. Osmanské domy jsou ve velice dobrém stavu, udržované a obývané. Je to ale normální, živé město s trhy, obchody či službami. Pokud si chceme udělat představu o běžném životě v tureckém městě, nenajdeme v Istanbulu lepší místo. Jen už chudoba není tak velká jako bývala.
Na asijském břehu najdeme hezké domky i ve čtvrti Kadıköy. I tady jsou dobře udržované, ale oproti Kuzguncuku chybí ona vesnická atmosféra. Tady více cítíte město. Panuje tu čilý noční život, čtvrť je známá i streetartem. Proto to může být zajímavé místo pro ukončení putování za istanbulskými osmanskými domy.
Perlu si však necháváme na konec. Toužíme-li vidět přepychové osmanské domy, musíme se vydat ke břehům Bosporu. Tam si stavěla své úžasné rezidence osmanská smetánka. Pro ní samozřejmě neplatila základní pravidla pro uspořádání osmanských domů, jak jsme je popsali v jejich kapitole. Jsou to rezidence, převážně dřevěné, budované na velkých pozemcích na břehu moře. Proto se jim podle polohy na pobřeží říká yalı, což znamená pobřeží nebo pláž. Každý dům je originál, projektovaný podle svého okolí a nároků majitele. Najdeme je na obou březích Bosporu. Nejstarší pochází z roku 1699. Jejich hodnota je obrovská. Jeden z nich, Erbilgin Yalısı, byl vyhlášen roku 2007 časopisem Forbes za 5. nejdražší dům světa. Pokud byste ho chtěli, museli byste za něj zaplatit 100 000 USD.
Navštívit Istanbul a nevidět při tom osmanské domy je škoda. Řeknou nám o běžném životě ve městě více než velké chrámy, překrásné mešity, bohaté paláce. Navíc se v jejich okolí pohybuje mnohem méně turistů, takže na jejich prohlídku máme větší klid a pohodu.