+17
°
C

+19°
+

Çavuşin
Pondělí, 29

Viz 7denní předpověď

GPS 38.6783558N, 34.8544503E (policejní stanice, vytesaná do skály)

Údolí Paşabağı, nebo také Údolí mnichů, je nejznámější svými pohádkovými komíny. Jedná se o typické kappadocké skalní útvary, na první pohled podobné houbám. Za dob raných křesťanů to bylo velice oblíbené místo poustevníků.

Pro toto údolí jsou typické čepičky na vrcholu skály.

Nádherné a bohaté údolí Paşabağı patří k perlám Kappadokie. Známé je pod dvěma jmény. První z nich, Údolí mnichů, se odkazuje ke staré kappadocké křesťanské tradici. I když v tomto případě by bylo přesnější Údolí poustevníků, protože to byli především oni, kdo tu kdysi žil. Druhý název, Paşabağı, pochází z období konce Turecké války za nezávislost. Tehdy tady totiž turecký generál - paşa - vlastnil vinice - üzüm bağı. Dodnes se víno v údolí hojně pěstuje, v nemenším množství jsou zde i  meruňkové sady.

Tady krásně vidíme výrazná rozhraní mezi třemi horninami, jejichž různá rychlost zvětrávání dává údolí jeho jedinečnost.

Nejcharakterističtějším poznávacím znamením údolí Paşabağı jsou vysoké skalní útvary s posazenou čepičkou. Jejich původ můžeme najít v erupci nedaleké sopky Erdžies. Díky němu se na tufovém, snadno erodujícím základu vytvořila vrstva čediče. Ten je ale daleko pevnější, takže jeho zvětrávání trvá výrazně déle. Když se tedy jeho prasklinami dostala voda k měkčímu tufu, začala jej vyplavovat. Po té, co bylo pod vrstvou čediče zvětráno příliš mnoho spodní horniny, deska se ulomila a odpadla. Tím eroze dostala více prostoru a mohla působit daleko více.

Velblouda pozná i malé děcko. Vlastně spíše i dospělí.

Výsledkem dlouhodobého působení vody a větrů se ze souvislé roviny postupně oddělily krásné skalní útvary, pro které je typická čedičová čepička. Většinou se jedná pouze o sloupy, ale daleko bizarnější útvary nejsou ničím výjimečným. Nezřídka vidíme na vrcholku dvě či tři špice, často skály připomínají nějaké zvíře či věc. Asi nejznámější je z tohoto pohledu skála, která vypadá jako velbloud. 

Původní obydlí poustevníků si místní upravili pro své bydlení.

V počátcích křesťanství bylo toto údolí častým útulkem poustevníků. Narozdíl od nedalekého Göreme si ale v daleko větší míře zachovávali klid a soukromí. Dodnes můžete navštívit místo, kde pobýval asi nejznámější z nich, sv. Šimon. Prý toto místo patnáct metrů nad zemí po dvacet let neopustil. Potravu a vše ostatní potřebné mu zajišťovali jeho učedníci.  

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *