GPS 38.4884500N, 28.0401681E
Jednou z mnoha neprávem opomíjených tureckých památek je hlavní město bývalé starověké Lýdie - Srady. Možná proto, že naleziště není příliš rozsáhlé. Je to ale velká škoda, protože některé jeho památky jsou opravdu jedinečné.
Historie Sard sahá až k Chetitům. Už v době jejich vlády nad Malou Asií zde stálo město. My však začneme až o půl tisíciletí později. V té době dochází k velkému rozmachu Lýdie. Sardy jako její hlavní město se stávají centrem nejmocnějšího království v Malé Asii. S bohatstvím přichází i výstavba zajímavých budov, jako jsou paláce či chrámy.
I když po dobytí Lýdie Peršany roku 547 před naším letopočtem tato éra definitivně končí, význam bývalé lýdijské metropole pro západní část Malé Asie se nemění. Za vlády Peršanů zde sídlil satrapa, za Římanů pak byly Sardy centrem provincie Asia.
Daleko horší následky než změny vládců mělo ničivé zemětřesení roku 17 našeho letopočtu. V jeho důsledku jsou dnes vidět především památky z římského období, řecké i lýdské stavby byly tehdy zničené. I díky podpoře římských císařů však město vstalo z popela a nadále se úspěšně rozvíjelo. Jeho sláva po rozpadu Římské říše ale postupně upadala, definitivní hřebíček to jeho rakve zatloukli Seldžukové.
Dnes nás v Sardách zaujme především římské gymnasion. Zde se mladí muži připravovali na svá atletická klání. Jeho název vychází z řeckého gymnós, což znamená nahý. Při výcviku byli opravdu mladíci nazí. Pověst vypráví, že jedny olympijské hry vyhrála dívka. Aby se to nemohlo opakovat, probíhaly sportovní soutěže bez oděvu. Takže se tak i cvičili. Neprobíhaly zde jen tréningy. Byly zde i therme – lázně a přednášeli zde i filozofové.
Budova nás na první pohled překvapí svojí rozlehlostí a zachovalostí. Její průčelí je na první pohled podobné Cesiově knihovně v Efezu. Nádherně zachovalé korintské sloupy ve dvou patrech jsou jednoznačnou dominantou stavby. Ve skutečnosti se ale nacházíme ve vnitřních prostorách – jedná se o tzv. palaestru, kde probíhaly vlastní tréningy. V přilehlých místnostech částečně probíhala regenerace (třeba masáže), částečně i výuka.
Hlavní část vzdělávání probíhala ve speciální budově, v didaskelionu. Výuka zde probíhala na třech úrovních. Na prvním stupni se děti do dvanácti let učily především číst a psát. Na druhém stupni, od dvanácti do šestnácti se zabývali filozofií, matematikou, odbornými předměty a hudbou. Na třetím stupni pak dostávali základy medicíny a prohlubovali své znalosti ve filozofii, matematice a hudbě. Tím naplňovali řecký ideál kalokagathie, tedy jednotu krásy a dobra. Tedy naš dobře známé „Ve zdravém těle zdravý duch“.
Další důležitou součástí komplexu jsou lázně. Najdeme zde především velký bazén, ve kterém bývala horká voda. V římských lázních tuto část známe jako caldarium, tedy teplé prostory. A nechybí samozřejmě ani chladná voda ve frigidariu, tedy studených prostorách. Tady celý lázeňský proces končil.
Dalším sardským unikátem je synagoga. Stavba, kterou v antických památkách opravdu často nepotkáváme. Jedná se navíc o největší známý židovský svatostánek antického světa. S kapacitou přes tisíc věřících by i dnes patřila k těm větším. Židé v Sardách žili už od 3. století před naším letopočtem, kdy sem přišli na pozvání římského krále Antiocha III. Proto byla zdejší komunita dostatečně velká, aby mohla takto velkou synagogu vybudovat a zaplnit.
Poslední důležitou zachovanou památkou Sard je Artemidin chrám. I když patří k největším na světě, nebo právě proto, nebyl vlastně nikdy dokončen. Jeho výstavba byla zahájena ve 3. století před naším letopočtem, tou dobou ale byla dokončena pouze hlavní budova. Bohoslužby se tedy mohly začít konat, ale stavba byla přerušena. Po ničivém zemětřesení v roce 17 našeho letopočtu byla hlavní budova rozdělena na dvě části. První z nich nadále sloužila bohyni Artemidě, ve druhé se uctívali zbožštění římští císaři a jejich ženy. Tou dobou byla také vybudována vnější kolonáda.
Po rozpadu Římské říše zůstávají Sardy v její východní části, Byzanci. S uznáním křesťanství a úpadkem polytheismu upadá i význam chrámu. Protože však lidé byli zvyklí se v těchto místech modlit, byl přímo v prostorách chrámu vybudován malý křesťanský kostel.
Sardy mohou vnímavému návštěvníkovi nabídnout opravdu hodně zajímavého na malém prostoru. Doporučujeme proto plánovat návštěvu této zajímavé lokality ne podle její velikosti, ale podle jejích památek.