| GPS 41.0124583N, 28.9833378E |
Nejdůležitějším místem Osmanské říše od dobytí Istanbulu byl bezesporu díván neboli říšská rada. Tady zasedala vláda, vezírové. Sultán její jednání mohl sledovat, skrytý za oknem nad místem velkovezíra. Dnes bychom tuto funkci nazvali premiérem, předsedou vlády.
Prostorem nevelký, ale významem pro Osmanskou říší obrovský byl díván neboli Říšská rada (Divan-i Humayun). Jedná se o místo, kde jednali velkovezír (dnes bychom řekli premiér) a jeho vezírové (ministři). Jak správně upozornil ve svém komentáři čtenář Alex, jedná se o výrazné zjednodušení pohledu - sultán byl jediným člověkem v říši, který měl právo rozhodovat. Protože však v současné době nemáme podobnou instituci, dovolili jsme si - s vědomím zkreslení politické skutečnosti tehdejší doby - toto přirovnání zachovat.
Zahájení výstavby přikázal sultán Mehmet II., současnou podobu ale do značné míry získal až za vlády Sulejmána Nádherného. Velký požár sousedního harému v roce 1665 poškodil částečně i díván, takže obě budovy musely být zrekonstruovány současně.
Budova sama má tři hlavní části. Nejznámější z nich, ve které probíhala jednání vlády, se nazývá Kubbealtı, tedy Pod kopulí. Návštěvníci snadno pochopí proč – místnost má krásnou, velkou klenbu. Druhá místnost sloužila jako sekretariát vlády, třetí pak jako archiv, kde byly pořizovány a archivovány dokumenty, která vláda vydávala.
Do budovy je možné se dostat jak z nádvoří, tak i přímo z paláce. Zvláštností hlavní místnosti je malé, zamřížované okénko nad místem velkovezíra. K tomuto okénku je možné se dostat ze sultánových místností v Justiční věži (jedna z dominant Topkapi) a buď sultán nebo valide (sultánova matka – jedna z nejmocnějších osobností říše) mohli nepozorováni sledovat průběh vládních setkání.
Dnes bychom neřekli premiér, předseda vlády atd. Hlavou vlády byl sultán, velkovezír byl jeho zástupcem – ale nikoli jako premiéři a podobní v konstitučních monarchiích, kde vládne panovník jen formálně a vláda, parlament a spol jedná v jeho jménu a však bez jeho reálné moci. Velkovezír předsedal radě/divánu/Velké portě pouze v sultánově nepřitomnosti a mohl do jisté míry i samovolně rozhodovat. ALE zcela spadal pod sultána a sám sultán byl reálným představitelem a vůdcem divánu a kdykoli na její zasedání taky mohl vstoupit. Velkovezír navíc s panovníkem prodiskutovával, co má dělat atd., ale prostě je to jeho zástupce s určitou mocí, která ale spadá pod panovníka, s tím, že sultán je skutečným představitelem exekutivy a hlavou této rady (tedy exekutivního a zákonodárného orgánu… a vlastně v jisté míře i soudního – kde je však moc panovníka i členů omezena). Jedná se jen o delegování moci (z hlediska času, efektivity, spolupráce,…). Jak často chodil sultán na zasedání se mohlo lišit, mohlo chodit velice často, pořád nebo jen při vážných tématech, ale faktem prostě je, že to byl plně jeho vládní orgán, který sám vedl.
Byla to prostě královská (či říšská/státní) rada a není vyloženě totožná s parlamentem (můžou existovat i jiné věci/orgány, než parlament, s jiným názvem, uspořádáním, systémem – a ty existovaly hlávně dávno před parlamentem…).
Po většinu existence byla Osmanská říše absolutní monarchií. A to se dá zjednodušit tak, že panovník je hlavou státu i hlavou vlády (a není zde žádný předseda vlády). Je to zde totéž a panovník má prostě exekutivu, čili monarchie, kde vladař skutečně vládne. Velká porta ani není úřad velkovezíra, jak to bývá špatně definováno (třeba na wiki)., ale prsotě státní rada disponující státními složkami moci, které téměř neomezeně velí sultán.
Vhodnější je třeba označení pobočník nebo prostě zástupce.
Dobrý den,
děkujeme za velice obsáhlý, podnětný a zajímavý komentář. Jsme si vědomi výrazného zjednodušení, daného spíše tím, že popisujeme památku a ne politické fungování říše. Určitě ale přeformulujeme, jen to musí nějak sednout do celého kontextu …
Honza