GPS 39.9573739N, 26.2380175E
Už Homér nám vypráví ve své Iliadě o slavném, silném a bohatém městě. Deset let trvalo jeho dobývání achajskými Řeky. Dobyta byla Trója pouze za pomoci bohů - a známé Odysseovy lsti. Jeho nápad s Trójským koněm vznikl zde v bájných dobách řeckých dějin a třeba skupina počítačových virů je důkazem, že je dodnes inspirující ... Slavný Priamův poklad sice bájnému králi nikdy nepatřil, ale o bohatství města a jeho moci vypovídá. Škoda (nebo možná že dobře - kdo ví, jak by to s ním tehdy v osmanském Turecku dopadlo), že ho jeho objevitel Heinrich Schliemann odvezl do Německa.
Asi nejznámější archeologické vykopávky v Turecku by vás mohly při vaší návštěvě velmi zklamat – zejména pokud jste již navštívili jiné – více či méně známé ruiny. Musíme si však uvědomit, že se jedná o město alespoň o 800 let starší než jiná řecká města, která v Turecku nalezneme nehledě na to, že převážná část tureckých památek pochází až z doby římské říše, tj. o dalších 1 200 let později. Trója je ve skutečnosti pouze rozkopaný kopec se slavnou minulostí a novým dřevěným koněm. Někteří místní obchodníci vám zajisté rádi prodají třísku z trojského koně původního , postaveného samotným velkým Odysseem ze zázračného dřeva, neboť ještě dnes , po více než třech tisíciletích letech z něj kape pryskyřice.
Trója však byla vždy významnou křižovatkou , o čemž svědčí velké množství kulturních vrstev s mohutnými hradbami a stopami bohatství a přepychu. Díky strategické poloze se město stalo přirozeným strážným místem na cestě do Černého moře. O tom, že bohaté nebylo pouze za doby Homérovy Iliady, svědčí i o omyl objevitele Tróje, německého obchodníka a původně amatérského archeologa (vzdělání si velice rychle doplnil na Sorboně) Heinricha Schliemanna.
Díky dokonalé znalosti Homérovy Illady (jak víme, o trójské válce se mluví pouze zde, Odyssea popisuje „pouze“ strastiplnou cestu Odyssea od Tróje na rodnou Ithaku) určil jednoznačně jako správnou polohu pravěké Tróje pahorek Hisarlik. Zde našel několik vrstev měst na sobě. Že se jedná o Tróju nebylo pochyb. Šlo pouze o to zjistit, která z nich je ta pravá Paridova, Priamova, Hektorova. Když nalezl nádherný zlatý poklad, přiřkl jej Priamovi, králi z dob trojské války , avšak ve skutečnosti šlo o nález přibližně o 300 mladší. Zde musíme odpustit velkému objeviteli jeho nepřesné určení. Ostatně ani učenější kolegové v té době toto nedovedli. Přesné určení správné vrstvy nám pomohly určit až moderní přístroje a mnohem větší znalosti souvislostí, než byly ve Schliemannově době k dispozici. Poklad, který nazval Priamovým, královým, který Tróji vládl v době války, objevil r. 1873.
