+25
°
C

+27°
+17°

Aksaray
Pondělí, 16

Viz 7denní předpověď

GPS 38.8598947N, 33.2915681E

Druhé největší turecké jezero nabízí mnoho zajímavostí. Není to jen vysoká salinita, která mu dala jméno (Slané jezero), ale třeba i sezónní výkyvy jeho velikosti. Velkou výhodou je, že neleží v žádné standardní turistické oblasti.

Satelitní snímek Tuz gölü. Foto NASA, Public domain, via Wikimedia Commons

Tuz gölü je jedním z nejzajímavějších míst Centrální Anatolie. Na pomezí tří provincií – Ankarské, Konyjské a Aksarayské, se nachází vodní plocha, jejíž velikost je závislá především na ročním období. V srpnu má rozlohu “pouhých” 1 500 km2, tedy jako celý Středočeský a Královéhradecký kraj dohromady. Na jaře se dokáže rozlít až na 2 500 km2, zvětší se tedy o celý Jihočeský kraj. I srpnové rozměry mu ale zajišťují druhé místo v pořadí velikosti tureckých jezer. Hned za jezerem Van. V roce 2021 však díky špatnému hospodaření s vodou a změně klimatu dočasně vyschlo úplně.

Dočasně vyschlé jezero v roce 2021. Foto Sonse, CC BY 2.0, via Wikimedia Commons

Slané jezero dostalo naprosto oprávněně své jméno díky vysoké salinitě. Ta dosahuje hodnoty až 32%, což z něj činí jedno z nejslanějších jezer světa. Sůl se do jezera dostává z jeho podzemních pramenů. Leží totiž na obrovské tektonické proláklině nad solnými dómy.

Nekonečná slaná plocha. Foto Lethiciasouza, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Další zajímavostí je, že tato obrovská vodní plocha je velice mělká. Její maximální hloubka je dva metry. Je to také hlavní důvod, proč se tak zásadním způsobem v průběhu roku mění jeho plocha. Tím, že leží prakticky v rovině, veškerá přítoková voda se rozlije do plochy.

Hory soli, vytěžené z jezera. Foto Volker Höhfeld, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Jezero nemá žádný odtok, takže letní zmenšování plochy má na svědomí výlučně odpařování vody. Díky tomu vykrystalizuje každý rok dvacet až třicet centimetrů silná vrstva soli. Protože se jedná především o chlorid sodný neboli kuchyňskou sůl, od nepaměti se zde tento vzácný minerál těžil. Dnes pokrývá zdejší těžba 40% turecké spotřeby soli.

Plameňáci na Tuz gölü. Foto MUSTAFA TOR, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Vysoká salinita stejně jako pustina, ve které se tento přírodní unikát nachází, vylučují veškerý život v jezeře. Překvapivě to ale neplatí o jeho okolí. I v nadmořské výšce okolo 900 m nad mořem zde můžeme najít plameňáky, jeřáby či divoké husy. Díky vysokému obsahu soli jezero ani takto vysoko v horách nezamrzá, takže se v něm ptáci mohou koupat a potravu získávají v okolí.

Procházka ve slané vodě. Foto Bahadır Özkan, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Jezero leží přes 100 km od nejbližší turistické destinace, města Konya. Není proto častým cílem turistů, určitě však má své kouzlo. Díky své obrovské rozloze vás nebude rušit ani těžba soli, protože si snadno najdete klidný kout, kde budete úplně sami.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *